Dusík z amoniové nebo karbamidové formy podléhá v půdě nitrifikaci. Bakterie ho mikrobiální oxidací v poměrně krátké době postupně přemění z nitritu na nitrát. Nitrátovému dusíku ovšem hrozí velké ztráty, protože je v půdních roztocích volně pohyblivý. Především ve vlhkých půdách a po intenzivních srážkách dochází k jeho rychlému přemístění do hlubší, pro rostliny již nedosažitelné vrstvy půdy, ale také k vyšším denitrifikačním ztrátám. Kromě toho nemohou rostliny dusík v nitrátové formě přijímat v právě požadovaném množství. Podle koncentrace v půdních roztocích jsou prakticky vyživovány ať chtějí nebo ne. Následkem je ne zřídka takzvaný luxusní konzum, občasná nadměrná výživa s nežádoucími účinky jako polehlé obilí a zesílené napadení škůdci. Z těchto důvodů musí být potřeba dusíku u nitrátových hnojiv aplikována v několika dílčích dávkách. A tím se stává hnojení náročným, aniž by byla zcela vyloučena daná rizika.
Při přihnojování N-stabilizovanými hnojivy z řady ALZON® nebo hnojivem PIADIN® ke kejdě se prostřednictvím přidaného nitrifikačního inhibitoru časově prodlouží přeměna stabilního, rostlinám kdykoliv dostupného amoniového dusíku na ztrátami ohrožený nitrátový dusík. Amoniový dusík vázaný k částicím půdy, je dispoziční pro výměnu a přesto dostupný rostlinám, nemůže však být vymýván. Přijímání rostlinami vede k pozitivním efektům amoniové výživy. S narůstajícím odbouráváním nitrifikačního inhibitoru je z této zásoby amonia uvolňován také požadovaný nitrát dle potřeby. Protože rostliny mohou získávat dusík z amoniové formy stejně tak dobře jako z nitrátové formy, je tímto způsobem vytvořena možnost efektivního a potřebám vyhovujícího vyživování dusíkem. Rostliny přijímají amoniový dusík již v kořenech v proteinové látkové výměně. Příjem probíhá v harmonické rovnováze ke syntéze uhlohydrátů ve výhonku. Tato optimální forma vyživování rostlin umožní po LÉTĚ (2000) vytěžování proteinové látkové výměny kultur synchronně k intenzitě produkci uhlohydrátů. Aktuální potřeba dusíku u rostliny a příjem dusíku se tímto způsobem nachází v souladu s aktuálním růstem rostlin. Výhonek a kořeny jsou tak ve svém vývoji při nejvyšším možném potenciál růstu v harmonické rovnováze. Kromě toho jsou redukovány ztráty dusíku ve formě nitrátu a rajského plynu. V závislosti od teploty, druhu půdy a pH-hodnoty zůstává převážná část dusíku čtyři až deset týdnů ve stabilizované, pro rostliny i přesto stále ve vrstvě ornice dosažitelné amoniové formě k dispozici a současně je dle potřeby k dispozici také nitrát. Výsledkem je vyvážené a harmonické vyživování rostlin oběma N-formami, které vedou k vyšším výnosům a zlepšené kvalitě.
![]() |
Kromě těchto poznatků je známo, že forma dusíku v půdě má vliv na vývoj kořene rostlin. Dle RÖMHELD (1986) vede amoniem zvýrazněné vyživování rostlin k podstatněji intenzivnějšímu vytváření bočních kořenů, jakož i ke snížení pH-hodnoty v oblasti rhizosféry. Následkem těchto procesů se zlepšuje u rostlin schopnost získávání jak vodíku tak i výživných látek. Dodatečně se mobilizují další výživné látky jako fosfor a mikrovýživné látky (např. Mn) a jsou rostlinám dodatečně k dispozici.
Dusík ve správný čas a na správném místě
Prostřednictvím zpožděné přeměny amoniového dusíku zůstává dusík hnojiva ve stabilizované formě v oblasti ornice a je chráněn před nežádoucím přemísťováním nitrátu do hlubších vrstev půdy. Toto umožňuje ve spojení s amoniem zvýrazněného vyživování rostlin seskupení jednotlivých dávek dusíku (N) a nechají se ušetřit projezdy hnojení. Protože stabilizovaný dusík je možné aplikovat dříve a ve větších množstvích, je k dispozici nezávisle na počasí, ve správný čas a na správném místě především v oblastech s předletním suchem za využití zimní vláhy v oblasti kořenů. Toto umožňuje, že N-stabilizovaná hnojiva jsou vhodná jak pro vlhké – tak i mokré podmínky. Rostliny se mohou vyživovat stále podle své potřeby a období a podstatně se snižují rizika růstu podmíněná počasím. Toto podporuje výnos a kvalitu sklízených produktů a vede ke zlepšené efektivnosti dusíku.

Schéma: Princip stabilizace dusíku
Literatura
RöMHELD, V. (1986):
pH-změny v rhizosféře rozdílných druhů rostlinných kultur v závislosti na nabídce výživných látek Kali-Briefe í18 (1) , str. 13 -30
SOMMER, K. (2000):
Cultan - Leitfaden für die Praxis/ Praktická příručka, Stahlbau Küppers GmbH, str.4-12.
Helga Ohlmann
Tel: +49 3491/68-2197
Fax: +49 3491/68-2011
Fax: +49 3491/68-2026
Mobilním telefonem:
+49 151/19568112
Helga.Ohlmann@skwp.de
Kontakt formulář